Zásady živé stravy

Živá strava je strava obsahující potraviny v nejpřirozenějším stavu bez tepelné úpravy vařením, pečením, smažením,...Jediná tepelná úprava pokrmu je povolena sušením do max. 40 stupňů celsia. Při této teplotě ještě zůstávají naživu enzymy v potravě obsažené (kniha od dr. Howella – enzymová výživa, pojednává o důležitosti enzymů ve stravě).

V našem jídelníčku by živá (rostlinná) strava měla převažovat. To znamená strava bez chemických a tepelných úprav. Čím více jí bude, tím lépe pro naše tělo. Nebudeme zatěžovat tělo zdlouhavým a složitým trávením upravovaných jídel a budeme tím získávat mnohem více energie, vitamínů, minerálů, enzymů,… Pokud někdo není schopen mít 100% živé stravy, tak by se měl pokusit alespoň o poměr 80% živé na 20% vařené. Případně začít alespoň 60% na 40%.

Živá strava je pro někoho překvapivě velmi chutná. A pochopitelně je i výrazně zdravější například dezert z čerstvého ovoce, než běžně dostupné průmyslově vyráběné sladkosti. Kombinací živých potravin lze připravit pokrmy velmi lahodící nejen chuťovým buňkám, ale i oku.

Jaké jsou tedy základy a zásady živé stravy?

Jediná možná tepelná úprava potravin je sušení a to maximálně do 40°C. Jakékoliv vaření, pečení, či smažení zlikviduje enzymy v živé stravě a pochopitelně zničí i výrazné množství vitamínů.
Nejíst maso a jiné živočišné produkty. Ve většině případů se musí živočišné produkty tepelně upravit, což není přípustné. Dalším problémem je původ. Kde jak a čím jsou zvířata krmeny, ošetřovány, v jakém žijí prostředí,...
Vypustit ze stravy jakýkoliv rafinovaný cukr, třtinový cukr.
Vyhledávat ovoce a zeleninu od místních farmářů. Ti to většinou mají minimálně, nebo vůbec ošetřené chemickými postřiky. Naopak v supermarketech to často bývá jen chemická náhražka kvalitního ovoce a zeleniny.
Naučit se klíčit luštěniny a obiloviny, ořechy, semínka (slunečnicová, dýňová, sezamová, konopná,.. – klíčky energeticky obohatí a povzbudí organismus, navíc obsahují velké množství vitamínů a minerálů.
Omezit nadbytečné solení! Nadbytek soli mění rovnovážný stav sodíku a draslíku v těle – vyvolává vysoký krevní tlak a s tím spojené srdeční obtíže. Slaná jídla mají také vliv na zadržování tekutin a vznik ledvinových kamenů. Místo soli je vhodné začít využívat různé bylinky a koření. Sůl je dobré používat mořskou, možno i himalájskou.
Jídlo si připravovat nejlépe každý den čerstvé. Maximálně jej můžeme konzumovat ještě i druhý den. Poté nedojedené zbytky vyhodit. I v uchovávaném jídle v lednici se mohou při dlouhodobém skladování množit bakterie, plísně a navíc potrava ztrácí svoji nutriční hodnotu.
Dodržovat pitný režim. Nejlépe vodu a nejlépe vodu zbavenou chemikálií. Buď z vlastní studny, nebo použít filtr vody. Dále je možné pít ovocné a zeleninové šťávy. K tomu budeme potřebovat zakoupit kvalitní odšťavňovač, případně mixér.
Je dobré si pořídit i kvalitní sušičku nebo lze při 40°C sušit v troubě nebo si vyrobit plata na sušení na topení či v létě sušit na sluníčku.
Jíst do pocitu nasycení - nepřejídat se.
Jíst pravidelně v klidném a příjemném prostředí bez stresu (bez počítače, četby, televize), alespoň o víkendech v rodinném kruhu.
Důkladně stravu rozžvýkat!
Přestávky mezi jídly 2-3 hod.
Poslední jídlo nejdéle 2 hodiny před spánkem, nejlépe do sedmi hodin.
Potraviny zpracováváme použitím keramického, nebo dřevěného kuchyňského načíní. Nedochází k tak rychlé oxidaci vitamínů jako při styku s kovovými noži.

Živá strava vede nejen dle osobních zkušeností, ale už i dle vědeckých výzkumů k výraznému zlepšení zdravotního stavu a dokonce i k vyléčení závažných nemocí. Při dodržování vhodného a zdravého stravování dojde postupně ke snížení váhy a zlepšení vitality organismu. Vylepší se i psychická stránka člověka – sníží se agresivita, unavenost, vylepší se nálada, atd.